Bo silničáři ta jak každý rok su překvapení velice že sníh zasypal jim silnice. A rosení oken je opět nejčastějším příspěvkem  a nejčastěji vyhledávaným problémem na našem Blogu i na jiných fórech zabývajících se poradenstvím v bydlení či stavebnictví. Proč jsme nepoučitelní? Mohl by to být jeden z důvodů?

Bo kupil jsem si okna za super cenu- ušetřil jsem oproti jine nabídce – to jsem jim vytřel zrak. Dy dneska tych firem je a někteří něvěďa, co by za to chtěli! Sice tu byli už dva razy seřizovat okna a to to trvalo než jsem je tu dostal… jsem provolal majland. A švagrova ze sidlišťa vykladala že u nich tež měnili okna; a vyrobce nebo montážnici nebo kdo už neexistuju. No to kdysi nebývalo; a teď sháňaju někoho na seřízeni, bo jim tam pry fuči až to zaclonami hybe.

Tak čemu tu pišu: bo mi z tych oken kype jak z kohutka a nestačim utirat parapet. Jak rano vylezu z brloha tuš ty okna v ložnici kolem teho rama no to je pohroma.

Tož lidi pomožte; čim to mam natřit to sklo? Bo kamarad slyšel od zname že na to cosi od amwaja zabere. Bo jak bylo to globalni oteplovani tak to šlo, ale jak nas znenadani přepadla ta zima-to už dluho nepamatuju tak z okna kype a kype. Hlavne mi neraďte ta jak jeden onehda, že sem si měl dat trojskla-taka blbost to vitě chtěl zarobit, ale mě něnachytal. Lidi měli dycky obyčejne okna, pravda někdy trochu fučelo, tak babka měla v oknach zhlavky nebo srolovanu deku, ale z okna nekypalo ta jak mi. Že by to teplo z uhla bylo jine jak z teho Transgasu?

Ale lidi jinak ty okna su fajne, bo se myju jenom dvě strany a byly fakt levne

Za určitých klimatických podmínek se mohou skla, rámy nebo jiné díly orosit. Dochází k tomu především při kontaktu teplého vnitřního vzduchu o vysoké vlhkosti s vnitřními povrchy okenních rámů a zasklení, které mají nižší povrchovou teplotu. Relativní vlhkost v bytě je ovlivněna vegetací, vařením, sušením prádla, mytím a v neposlední řadě také dýcháním a pocením lidí a zvířat. To probíhá vždy – na jednoho člověka připadá denně 2 až 3 l uvolněné páry dýcháním a pocením. Důležitým protiopatřením, jak lze rosení předcházet a vytvořit vyrovnané klima pro bydlení, je správné větrání. Pravidelné větrání vnitřních prostor zabraňuje vzniku nejen vysoké vlhkosti, ale následně i případnému růstu hub a plísní.

Rosí se nám sklo na plastovém okně. Lze sjednat nápravu?

Počátkem 90.let vzniklo v České republice velké množství firem zabývajících se výrobou oken a dveří. V té době tyto společnosti převzaly již známé technologie výroby otvorových výplní na bázi dřevěných, hliníkových nebo plastových rámů, vybavených izolačním zasklením a celoobvodovým kováním. Počet otvorových výplní, které tyto společnosti nabízení, rok od roku stoupá. Stoupá ovšem i počet reklamací, které mají mnohdy původ ve skutečnosti, že se pořád jedná o výrobky na našem trhu nové, s kvalitativně odlišnými vlastnostmi, se kterými ještě nemají zákazníci dlouhé zkušenosti.

Častým důvodem reklamací je problém srážení vody na skle okna (rosení).
Málokdo si při této příležitosti uvědomí, kolik zdrojů vodních par se v běžných domácnostech objevuje. Mezi hlavní patří zejména vaření. Pokud odsavač par nefunguje dostatečně, je koncentrace par enormní. Rovněž lidské dýchání ovlivňuje množství vodních par ve vzduchu. U novostaveb je potřeba počítat s tím, že zdivo vysychá i několik let, a proto se musí dbát na správné vytápění a větrání nového objektu.

Před reklamací z důvodu rosení oken bychom se měli ubezpečit, kde se sražená voda na okně vyskytuje. Okno lze reklamovat u výrobce v tom případě, nachází-li se orosení v meziskelním prostoru izolačního dvojskla. Nejčastější příčinou tohoto jevu bývá nedokonalost hermetického uzavření meziskelního prostoru, kterýž je obvykle naplněn vysušeným vzduchem, eventuálně argonem či hexafluoridem síry. Do meziskelního prostoru se tak dostane vzduch z vnějšku, který obsahuje množství vodních par a ty posléze za příhodných podmínek kondenzují na vnitřních stranách jednotlivých tabulí skla. Pokud tuto skutečnost zjistíme, jsme oprávnění obrátit se na výrobce oken s žádostí o nápravu. Výrobce pak dodá nové dvojsklo a jeho servisní technik jej na místě vymění. Celý proces přesklení trvá pouhých několik minut.

Jiná situace ovšem nastává, sráží-li se voda na vnější straně vnitřního skla, tj. v interiéru. Co se tedy ve skutečnosti děje? Vzduch v uzavřené místnosti se obohacuje vodními parami z běžné lidské činnosti. Přebytky vodních par se pak srážejí na nejchladnějších plochách v místnosti, a tím je okolí okenních rámů. Dochází ke kondenzaci a vlhkost stéká na parapet. K tomuto jevu obvykle dochází ve vlhkých místnostech s nedostatečným vytápěním (koupelny, WC) nebo s nadměrnou koncentrací par (kuchyně), nebo i v poměrně suchých místnostech při silných mrazech.

Další příčiny, které výskytu rosení přispívají jsou:

Nevhodné umístění zdroje tepla

Jestliže je zdroj tepla umístěn pod oknem, potom je studený vzduch, který se hromadí při podlaze, nasáván žebrovím radiátoru a ohřátý stoupá vzhůru po tabuli skla v okně, přičemž jej ohřívá. Dochází tak ke zvýšení teploty povrchu skla, a tím se kondenzace omezuje. Teplý vzduch vystoupá až ke stropu místnosti a postupně se ochlazuje, klesá a znovu jej nasaje radiátor. Tomuto koloběhu se říká gravitační (termosifinové) proudění. Jakmile není zdroj tepla umístěn pod oknem, ale například u protilehlé zdi, dochází k tomu, že vystoupaný ohřátý vzduch se během proudění v místnosti ochladí, tudíž povrch tabule skla se dostatečně neohřeje, teplota skla se přiblíží k rosnému bodu a vodní pára, obsažená ve vzduchu, zkondenzuje. Obdobné problémy mohou nastat i při nedostatečném výkonu podlahového topení.

Nedostatečné vytápění a větrání

V současné době jsou novostavby i rekonstruované objekty vybavovány okenními prvky s vysokou těsností, takže vzduchová výměna mezi vnějším a vnitřním prostředím je téměř nulová. Vlhkost vzlínající ze zdiva sytí vzduch v nedostatečně větraných nebo vytápěných místnostech a sráží se na chladnějších plochách, např. právě na okně. Prevencí vůči tomuto jevu je pečlivé vytápění místností v kombinaci s důsledným vyvětráním. Pouhé vytápění nestačí, protože vyvětráním se vlhčí vzduch v interiéru nahradí sušším z vnějšího prostředí.

Nevhodně zvolené zasklení

Kvalita zasklení je definována veličinou koeficient prostupu tepla Ug (W/m2K). Lze konstatovat, že čím nižší je hodnota k, tím lepší je z hlediska prostupu tepla zasklení. Snížení tepelných ztrát se projevuje také vyšší povrchovou teplotou zasklení, což má za následek i nižší náchylnost ke kondenzaci vody na povrchu skla.

Umístění okna vzhledem ke světovým stranám

Okna na severní, severovýchodní a severozápadní straně se rosí častěji než okna na jihu, jihozápadě a jihovýchodě. I v mrazivých dnech sluneční záření zvyšuje povrchovou teplotu skla a tím oddaluje možnost kondenzace. Okna, která jsou celý den ve stínu, mají nižší teplotu a jsou tedy pro kondenzaci příznivější.

Kondenzace vodních par na nejchladnějších plochách je běžný fyzikální jev, který nelze zcela odstranit. Můžeme ho pouze cíleně omezovat, a to:

• Větráním (odváděním přebytečných vodních par)
• Používáním tzv. výkonostního zasklení shodnotou Ug=1,4W/m2K a lepším zasklení (zasklení se zvýšenou tepelnou izolací)
• Správným tepelným režimem (cirkulace vzduchu vmístnosti)
• Rozmístěním oken vzhledem ke světovým stranám
• Výšením teploty vmístnosti.

Velmi dobrou pomůckou pro omezení kondenzace v místnostech je hygrometr (vlhkoměr). Jeho údaj může varovat před nebezpečím nežádoucí kondenzace na sklech a vést uživatele k pravidelnému větrání. Kondenzace přebytečné vlhkosti tak většinou nebývá důvodem k reklamaci výrobků, ale signálem, že cosi není s mikroklimatickým režimem našeho bytu v pořádku.

Zateplení a výměna oken se dělají většinou společně, ať už jde o dům panelový, nebo domek rodinný. Někdy jde i o rekonstrukci systému topení, nebo alespoň jeho regulace. Často s tím přichází jeden problém a to je vlhkost v podobě rosení oken, nebo dokonce plesnivějící stěny, či špalety okna.

Většinou první myšlenka je, že máme špatná okna. Ano okna mohou ovlivnit i rosení v bytě, ale většinou to prvotní důvod není. Nebo je špatně zatepleno? Ano, i zde může být důvod, zvláště nezateplené, zeslabené ostění (špaleta) oken. Kde zjednat nápravu nejrychleji a nejsnadněji?

Dospělý člověk nadýchá za 24 hod. do ovzduší asi 3l. vody, tedy vody v podobě páry. Taková čtyřčlenná rodina a pár květin či akvárko a jsou to 2 kbelíky vody denně v ovzduší. Co s tím? Samozřejmě něco vyvětráme už pouhým chozením dveřmi, něco okny, a zbytek se tlačí kde to jde. Najde-li se v místnosti jakákoliv plocha která vyhovuje fyzikálním zákonům-tj. teplota, vlhkost ovzduší a teplota nějaké stěny (bohužel jsou to většinou okna) dojde k orosení a nepříjemnému stékání vody na parapet, nebo dokonce na stěnu.. Jak se jí zbavit? Nedýchat to nejde a dům máme k bydlení. Jak už bylo napsáno minule je dobré se naučit větrat, protože před úpravami jsme to dělat nemuseli. Vlhkost spolu s teplem vesele utíkala netěsnostmi a tak jsme měli poněkud chladno až se záclony vlnily v průvanu, nebo větší spotřebu tepla, ale na druhou stranu nás vlhkost většinou netrápila. V době kdy nám při pohledu na fakturu prostě přestalo být jedno kolik protopíme, se musíme s novými technologiemi naučit i nové kousky.

Především je nutno zajistit účinné větrání, což je v rozporu s úsporou tepla že? Ale ne tak úplně, protože vlhký a neokysličený vzduch hůře přenáší teplo z radiátorů. Nejefektivnější by asi byla rekuperace vzduchu, ale ne každý to má zrovna v rozpočtu. Pozor!! Mikroventilace je výborná v teplejších měsících ale v topné sezóně je z hlediska tepelných úspor nejúčinnější rychlé a zásadní vyvětrání.

Stojíte-li však teprve před zateplením a výměnou oken, je jasné že i zde je třeba vybírat.

Levnější nebo do toho cpát prachy? Vrátí se mi to? Asi připustíte, že cestovat je možno i nejlevnějším autem a snad taky “dojedete”. Chceme-li cestovat alespoň s průměrnou kulturou – taky nejsem milionář – je nutné mít průměrně “cenný”, nebo lepší? dopravní prostředek. S čím chcete cestovat zimním obdobím ve stavebním otvoru? Viděl jsem i zdvojený igelit po jednu sezónu jako nouzovku. Nejsem agitátorem pro utrácení, ale když po několika rozhovorech o výhodách termovýztuhy nebo trojskla v okně se s nadšeným klientem loučím, mám pocit, že jsem mu dobře poradil. Někdy ovšem zjistím že se mu to, někdy po rozhovoru s rodinou či sousedem zdá zbytečné, tedy drahé a nadstandardní, je mi to líto, a zdá se mi to protismyslné. Vždyť investuji proto abych získal a okna vyměňuji abych ušetřil-nebo ne?

Komu ale dneska věřit že? Nechat si udělat energetický audit taky něco stojí. Takové jednoduché orientační řešení je výpočet tepelného prostupu oken Vašeho domu pomocí speciálního programu, kdy na základě velikosti otvoru, konstrukce okna, množství křídel v okně a použitého skla i distančního rámečku lze orientačně vypočítat tepelný prostup v kilowatech a ten přepočítat třeba na cenu el. energie, tedy jednoduše:vyjádřit to v penězích a srovnat s jinou variantou nabídky.

Rosí se vám okna? Začněme od Adama. Dospělý člověk nadýchá za 24 hod. do ovzduší asi 3l. vody, tedy vody v podobě páry. Taková čtyřčlenná rodina a pár květin či akvárko a jsou to 2 kbelíky vody denně v ovzduší. Co s tím? Samozřejmě něco vyvětráme už pouhým chozením dveřmi, něco okny, a zbytek se tlačí kde to jde. Najde-li se v místnosti jakákoliv plocha která vyhovuje fyzikálním zákonům-tj. teplota, vlhkost ovzduší a teplota nějaké stěny (bohužel jsou to většinou okna) dojde k orosení a nepříjemnému stékání vody na parapet, nebo dokonce na stěnu.

Kdo za to může? Příčin a tedy i léků je několik. Především je nutno zajistit účinné větrání, což je v rozporu s úsporou tepla že? Ale ne tak úplně, protože vlhký a neokysličený vzduch hůře přenáší teplo z radiátorů. Nejefektivnější by asi byla rekuperace vzduchu, ale ne každý to má zrovna v rozpočtu. Pozor!! Mikroventilace je výborná v teplejších měsících ale v topné sezóně je z hlediska tepelných úspor nejúčinnější rychlé a zásadní vyvětrání.

Další pomocí je vyměnit okna, aby styčná plocha nebyla tak prochlazená, tedy okna s dobrými tepelnými parametry. Pokud ovšem nebudete větrat, pouze posunete hranici rosení ale problém se může objevit v jiné prochlazené části domu v podobě plesnivějící stěny či koutu.

Zvláště u střešních oken, ale i u oken fasádních pomůže radiátor pod oknem, a správně provedené ostění, parapet nebo zapuštení oken do stěny, tzv. špaleta, aby docházelo ke správnému proudění vzduchu okolo okna.

Máte li další zkušenosti jak na to, napište.