Při přemisťování tepelného čerpadla a jeho připojení jsem si uvědomil, že mi nic nebrání znovu oživit svépomocí vyrobené kolektory z radiátorů, které mám dosud na střeše.

Bylo perfektní že to fungovalo i když omezeně, a tak jsem se vrátil k myšlence vytápění kolektory-alespoň TUV-bojler. Je jasné že 1.7 m2 plochy nestačí a tak jsem hledal. Už v minulosti sem koketoval s vakuovými, a tak jsem najel na Net. K mému překvapení je údajně až 80% vakuových kolektorů z číny-i těch evropských výrobců, kteří to pouze kompletují, montují nebo opatří vlastní elektronikou.

Netrvalo dlouho a našel jsem dovozce a objednal 2x dvaceti trubicové kolektory. To by mohlo stačit ne?

Několik zákazníků zajímajících se o plastová okna vybavená trojsklem z důvodu šetření teplem, narazilo na rádce typu – „trojskla si nedávej, jsou těžká a budeš mít problémy“.

Neoddiskutovatelnou pravdou je, že trojskla jsou těžší než dvojskla (nový výrobek MS Brügmann je ovšem o 25% odlehčen). Má to vliv na životnost oken? Je to překážka pro úspornější variantu zasklení?

Použití trojskla je podmínkou u nízkoenergetických nebo pasívních staveb. I lidé, kteří chtějí ušetřit na svých rodinných domcích tuto variantu zvažují. Proč tolik odporu a předsudků?

Důležité je, že každý výrobce má spočítáno, a odzkoušeno, jak velké křídlo okna je maximálně možné z ohledem na zatížení kování, a to i u dvojskla! Ani dvosklo není možné dávat libovolné velikosti a tedy hmotnosti. Drtivá většina dodavatelů dnes poskytuje pětiletou záruku. Proč ta panika?

Důvodů bude více. Logická úvaha, nepodložená dostatkem informací, fakt že mnoho výrobců vůbec nemá možnost do svého profilu trojsklo dodat, vyžší cena lehkého trojskla Heat mirror, nebo poněkud horší vlastnosti trojskla tloušťky 36mm u některých výrobců, jejichž profil 40mm neumožňuje.

Nedejte se odradit antireklamou, ani radami známých kteří to s Vámi myslí dobře, ale jejich rady jsou založeny na informacích z třetí ruky. Informujte se sami!!!

Bo silničáři ta jak každý rok su překvapení velice že sníh zasypal jim silnice. A rosení oken je opět nejčastějším příspěvkem  a nejčastěji vyhledávaným problémem na našem Blogu i na jiných fórech zabývajících se poradenstvím v bydlení či stavebnictví. Proč jsme nepoučitelní? Mohl by to být jeden z důvodů?

Bo kupil jsem si okna za super cenu- ušetřil jsem oproti jine nabídce – to jsem jim vytřel zrak. Dy dneska tych firem je a někteří něvěďa, co by za to chtěli! Sice tu byli už dva razy seřizovat okna a to to trvalo než jsem je tu dostal… jsem provolal majland. A švagrova ze sidlišťa vykladala že u nich tež měnili okna; a vyrobce nebo montážnici nebo kdo už neexistuju. No to kdysi nebývalo; a teď sháňaju někoho na seřízeni, bo jim tam pry fuči až to zaclonami hybe.

Tak čemu tu pišu: bo mi z tych oken kype jak z kohutka a nestačim utirat parapet. Jak rano vylezu z brloha tuš ty okna v ložnici kolem teho rama no to je pohroma.

Tož lidi pomožte; čim to mam natřit to sklo? Bo kamarad slyšel od zname že na to cosi od amwaja zabere. Bo jak bylo to globalni oteplovani tak to šlo, ale jak nas znenadani přepadla ta zima-to už dluho nepamatuju tak z okna kype a kype. Hlavne mi neraďte ta jak jeden onehda, že sem si měl dat trojskla-taka blbost to vitě chtěl zarobit, ale mě něnachytal. Lidi měli dycky obyčejne okna, pravda někdy trochu fučelo, tak babka měla v oknach zhlavky nebo srolovanu deku, ale z okna nekypalo ta jak mi. Že by to teplo z uhla bylo jine jak z teho Transgasu?

Ale lidi jinak ty okna su fajne, bo se myju jenom dvě strany a byly fakt levne

Způsoby vysoušení zdiva jsou různé, a já chci popsat jeden myslím docela originální.

Jeden známý při rekonstrukci starého domku zjistil, že klasické podřezání zdiva není možné, protože  široká zeď je tvořena mimo jiné i kameny a její skladba je vnější a vnitřní vyzdívka a uprostřed suť.

Napadlo nás tedy zvláštní řešení. Podlaha z dřevěných palubek je položena na betonových polštářích, které nejsou dotaženy až k obvodovému zdivu. Vznikla tak mezera po celém obvodu domku-jakýsi vzduchový kanál, a pod podlahou je rovněž mezera, protože jakákoli izolace by vyhnala vlhkost do zdiva které by tak bylo zavlhlé ještě do větší výšky.

Aby nedocházelo k prochladnutí podlahy, je celá tepelně izolovaná polystyrenem o síle asi 10cm a teprve na něm, umístěna na dřevěných napuštěných hranolech stejné výšky jako polystyren, je samotná podlaha z palubek. Nyní jsme využili krbu, rozvodu vzduchových flexi trubek,asi 2 metry pozink trubky z okapu, přírodního zákona a malého 10 watového ventilátorku.

Vzduchovou cestu která je vlastně celá uzavřená flexi trubkou jsme prohnali sopouchem okolo kouřovodu tak, aby docházelo k jeho ohřátí. Teplý vzduch putuje kolem zdiva vnitřkem domu kde absorbuje vlhkost a v určitém místě vychází prostupem stěny ven. Tam stoupá zimou ochlazovanou trubkou nahoru a je přiváděn zpět ke krbu. Na stěnách této trubky dochází k ochlazování a kondenzaci vlhkem prosyceného vzduchu a následnému stékání vody do částečně zaslepeného T-kusu v němž je malá dírka, a pod ním kbelík(nebo plechovka). K zamrzání dojde pokud se netopí, ale zatopením vše opět rozmrzne (mimo odkapávací kbelík).

Zatopením a dosažením nastavené teploty se sepne termostatický kontakt, který spustí malý ventilátorek a systém je uveden v činnost automaticky.  Nesmíte ale zapomenout vylévat kbelík, abyste si vodu nenapustili do jiného kouta .

V létě doporučuji nechat dům vysušovat přísavníkem, nebo břečtanem, nebo podobným rostlinstvem. Netušili byste že jde i o kbelíky vody.

Napsat tento článek mě přiměl člověk se kterým jsem měl zajímavý pracovní pohovor a proto mu za tento podnět děkuji.

Od okna očekáváme, že alespoň částečně zamezí pronikání hluku do interiéru. Do jaké míry se to podaří záleží na více faktorech. Nejprve je to konkrétní sestava skla. Standardní dvojskla 4-16-4 (4 mm sklo vzduchová mezera 16 mm – 4 mm sklo) dosahují útlumu hluku řádově 32 dB. Použijeme-li do sestavy jedno sklo silnější, např. 6 či 8 mm, jsme schopni dosáhnout hodnot 36 až 38 dB. Naplníme-li prostor u dvojskla zvukově izolačním plynem (hexafluorid síry SF6), hodnoty útlumu se zlepší až na 40 dB. Pro útlum nad 40 dB je třeba do oken instalovat lepená skla.

Pokud stojíme před problémem snížit hluk na již instalovaných oknech a výše popsané technologie nelze využít, nabízí se řešení pomocí speciální čiré okenní fólie. Ve stavbách pro bydlení a ve stavbách občanského vybavení je nejvyšší přípustná hladina akustického tlaku v denní době stanovena na 40 dB. Pro noční dobu je stanovena úroveň 30 dB. Aplikací okenních fólií lze získat útlum v rozsahu 3-5dB. Je zřejmé, že fólie nedokáže vyřešit ochranu proti hluku v dostatečném dynamickém rozsahu. Útlum fólie cca 4dB nabízí možnost doladit podmínky v případech, kdy hladina hluku je blízko k povoleným úrovním.

V praxi řešíme situace, kdy nově vystavěné byty v blízkosti frekventovaných ulic nesplňují normy hluku pro noční dobu a akustickým měřením zjištěná hodnota hluku je cca 34dB. V těchto případech nelze z finančních důvodů realizovat zásadní změny v zasklení nebo v rámech oken. Zde je možnost vyřešit problém instalací čiré fólie na prosklení oken.

Nedávno jsme dodávali střešní okna do rekonstruovaného rodinného domku v Bernarticích a první co mi šlehlo do očí když jsem přišel řešit detaily byla krásná dřevěná okna-myslím fasádní, která měla jednu zásadní disproporci. Starší domečky měly dříve často malinká okna. Majitelé se při rekonstrukci snažili zachovat původní ráz a vzhled domu, ale dodavatel oken jim neřekl, že nová okna (platí to o eurooknech i plastu) mají podstatně masívnější, tedy širší rám. Lépe vyjádřeno poměr mezi plochou skla a rámu okna i křídla je v neprospěch skla. Výsledek je , že malinká okna která jsou navíc dvoukřídlá jak ostatně byla i dříve, mají prosklenou plochu tak malou, že to bude problém při prosvětlování pokojů. Majitelé z toho byli sami nešťastní , ale nyní s tím už nemohou nic dělat, leda vyměnit znovu okna?

Pro mě vzniká otázka: ten kdo zaměřoval to nevěděl? Nestálo mu za to to řešit? Okna by byla levnější a méně by vydělal? Odpověď nevím, nebyl jsem tam a majitelku jsem nechtěl více trápit detaily toho problému.

Zkušenost z tohoto případu ovšem svědčí o tom, že nejde jen o prodej, ale i poradit zákazníkovi co je dobré a jaká úskalí některá řešení přinesou.

„Naše okna mají výhodu mikroventilace!“ byl marketingový slogan minulých let. Dnes je mají asi všechna nová okna, a tak je možno rekapitulovat.
Asi se mnou mnoho čtenářů nebude souhlasit, ale myslím že není důležitá, nebo alespoň ne v zimě.
Problém skoro všech staveb, zvláště starších a rekonstruovaných je naučit se po výměně oken větrat. Vlastně to není problém stavby ale jejího uživatele.
Plísní napadené kouty pokojů, orosená okna v době chladu nebo zimy, rozmach alergií-to vše po výměně oken, jsou argumenty ukazující na četnost a vážnost tohoto problému, někdy způsobeném nekvalitním oknem, ale většinou neinformovaností zákazníka.
A nejúčinnějším lékem je pravidelně a intenzivně větrat. Pro moderního člověka příliš zjednodušeno?
Shodují se na tom ovšem i odborníci. Krátké a intenzívní větrání je daleko účinnější a kupodivu i ekonomičtější než celodenní „mikroventilování.“
Během léta člověk větrá kvůli teplu, nebo naopak zavírá, ale v zimě teplo drží zuby nehty doma. Bodejť by ne když ho máme pořád dražší a dražší. Polystyren na zateplení, těsnění do starších oken, nová okna alespoň se třemi těsněními která se musí v paneláku od určité výšky a v některých pokojích stejně částečně vyřezat, aby to alespoň trochu větralo X kubíků za 24hod a k tomu všemu mikroventilace která to množství těsnění uvolní, a dovolí trochu tomu jinak studenému na peníze nehledícímu vzduchu vniknout. To jsou paradoxy a problematika mikroventilace.

Jak se dělají levná okna

Většina z nás se snaží nerozhazovat a tak cena výrobku hraje důležitou roli. Na trhu oken se všichni předhánějí v zajímavosti své nabídky a to bohužel i v oblasti ceny. Uvažovali jste někdy jak lze zlevnit konečný produkt? Výše marže pro výrobce ale i obchodníka bude většinou plus mínus podobná, protože platy dělníků v továrně, odměny prodejců, platy montážních a zednických firem jsou dány cenou trhu a konkurence je na trhu oken oknech opravdu veliká.

Samozřejmě se všechno jmenované bude lišit kvalitou. Například granule PVC, základní surovina pro výrobu oken se použijí v menším množství; je-li stěna profilu tenčí a tedy levnější. Bude ale méně odolný vůči změnám teplot a zátěži křídla, což vede k deformacím, drhnutí častému seřizování a pod. Navíc pro zákazníka věc nezjistitelná, protože si okno řezat nebude aby viděl průřez profilu.
Dá se použít i tenčí kovová výztuha- méně tun železa a opět to znamená menší tuhost okna tedy riziko deformace.
Zlevnit se dá ale i konstrukce okna, například méně křídel,(větší plocha skla) nebo fixní okno.
Co kování? Více bezpečnostních prvků a větší množství zámků a kvalitnější kov jako antikorozní úprava je samozřejmě dražší, ale co chci vlastně já?
Další možnost je pracovní síla. Zpočátku nám vadily výrobky z Polska, nyní z Číny, ale chceme je levné že? Tak prodejci křičí-a to nejen s okny, že mají české certifikáty a levný výrobek je stejně dovezen ze země s levnější pracovní silou.
Ano, pominu slogany typu kvalita může být i levná, protože mi připomínají sezónní slevy o 75% a podobné vymývání zákazníkovy hlavy. Ostatně i slevy v oknech třeba 45% nebo podobně, asi každý pochopí že pod režií nikdo neprodává.
Takže selský rozum říká, že je vždy něco za něco. Proto asi bude nejlepší zvážit rozumný kompromis .

Stojíte před rozhodnutím osadit vaši novostavbu okny? Plánujete rekonstrukci a rozhodujete se která okna? Pracuji v oblasti oken, sádrokartonů, interiérových vestaveb i střešních oken více než 10let a rád se rozdělím o pár zkušeností.

Někdy za Vás rozhoduje při výběru projektant. Často je i projektant vázán k některému z dodavatelů oken, což nemusí být nutně špatné, ale také to nemusí být optimální. Např. při projektování střešních oken skoro nikdy nedostanete v projektu nic jiného než Veluxy, i když je u nás možná deset výrobců, a nízkoenergetická okna z tepelnou propustností pod 1,0 W/m2K mají jen dva čeští výrobci.

Takže vyberete pomocí poptávkových webů? Je to asi nejméně produktivní postup. Dostanete 20 i 40 nabídek, ve kterých se asi těžko budete orientovat, protože marketink dělají placení odborníci a nabízený produkt se projeví až po zaplacení a nějaké době používání. Z takové hromady nejspíš vyberete podle ceny a to je stejné, jako byste kupovali auto podle ceníku a neviděli vůbec jak vypadá, tedy ne podle parametrů, vzhledu, kvality značky a pod. Velmi dobré je doporučení někoho koho znáte a důvěřujete jeho úsudku, ale pouze tehdy, když okna sám vyměňoval a používá je. Teoretiků existuje spoustu. Jeden ze známých, který se rozhodl pro okna s trojskly a termovýztuhou v profilu musel čelit invazi rad sousedů o tom, jak je to zbytečné. Pokud se spoléháte na sebe, snažte se o produktu i dodavateli zjistit co nejvíc informací. Určitě to minimalizuje nesprávná rozhodnutí.

Mimo záplavu výrobců a jejich nabídek ovšem mnoho z Vás řeší problém- plast, nebo dřevo? Nezavrhuji ani jedno z řešení. Několik zkušeností mohu poskytnout. Dřevo, tedy eurookna Jsou velmi pěkná, často kvalitní a vytvářejí dobrou pohodu. Pokud u Vás materiál, pocit, design hrají velkou roli a máte na to i finance, je dřevo opravdu vynikající volba. Žijeme nicméně v konzumní době a spěchu, a tak praktičnost má někdy navrch .

Plast je vhodnější do prostorů s vyšší vlhkostí( např mokré procesy při stavbě mohou způsobit bobtnání dřeva bez ohledu na kvalitu nátěru), v panelových domech, a tehdy, když nechcete časem dělat zásadní údržbu nátěrem. Proklamovaná záruka na životnost laků u dřeva je dle zkušeností zákazníků se kterými jsem hovořil na výstavách různá. Od 12.let na severní straně(kupodivu), po 3.roky na jižní straně domu a to u stejného výrobce oken i povrchové úpravy. Nicméně i plasty trpí povětrnostními vlivy-tedy především střídáním tepla a chladu(stejně jako lak na eurooknech), zvláště na jižní straně domu a u tmavých odstínů dekorů. Speciálně bych upozornil na vchodové dveře, kde u plastu doporučuji vícebodové zamykání s možností zamknout jednoduše a rychle přímo klikou, díky speciálnímu kování. Doporučuji nepodceňovat toto nebezpečí za cenu levnější nabídky.

Dalším kritériem je tepelný prostup. Okna dodávaná před 8-10 lety měla koeficient prostupu i 2.7 W/m2.K. Dnes by si nikdo taková nekoupil. Plánujete další výměnu do 10.let? Teplo stojí stále více a tak parametry nízkoenergetických staveb už nejsou luxusem, ale potřebou. Nicméně pokud přestavujete nebo pouze vyměňujete okna a není to spojeno se zateplením jako komplexním řešením, je to vždy otázka financí a dlouhodobých plánů a často kompromisního rozhodnutí. Nedoporučuji ovšem vybírat pouze podle ceny. Mnoho zákazníků prožilo díky tomu velké zklamání.

Samostatnou kapitolou je zednické zapravení. Firmy trpí obecně naprostým nedostatkem kvalitních zedníků a konkurenční tlaky vedou k tomu že zapravení oken často neodpovídá nejnovějším poznatkům. Zateplení špalet, překladů, parapetů a to i vnitřních je z finančních důvodů často podceňováno. Dohlédněte si na to osobně. Nikdo to za Vás neudělá. Přeji při výběru šťastnou ruku, a snad Vám pár zkušeností a postřehů bude užitečných.

Rozhodnutí je vždy ovlivněno jednak důvody emotivními např. vzhled, názor spolubydlících a potom také materiálními. Například omezením peněženky, projektantem, památkáři, co mají sousedé atd.

Nejrychlejší a také nejlevnější řešení je střešní okno. Na trhu je poměrně velký výběr střešních oken velmi podobné kvality. Mezi špičku ve střešních oknech patří okna vybavená trojsklem Heat Mirror a zateplením deskami z Pur pěny, kdy koeficient tepelného prostupu je 0,95 W/m2K.

Nejčastější bolestí střešních oken obecně, zvláště starších konstrukcí, je eventuální rosení které posléze zatéká až na ostění často ze sádrokartonu a zatékance jsou na něm velmi viditelné. Rosení však vůbec nemusí být vinou samotného okna. Nadměrná vlhkost paradoxně díky těsným oknům, špatnému větrání, špatně provedenému ostění, nebo kvůli množství květin působí zcela v souladu s fyzikálními zákony orosení nejchladnější plochy, což jsou většinou skla oken. Někdy to ovšem je i prochlazená stěna v místě nějakého tepelného mostu, nebo v místě s nedostatečným prouděním vzduchu, a tato místa jsou nejčastěji zasažena plísní.

Vikýř působí velmi esteticky, navíc také zvětší vnitřní prostor pokoje. Vyžaduje ovšem někdy zásah do konstrukce krovu, což se neobejde bez projektu a tedy dalších peněz. Efektivita prosklení vikýře, kde je použito klasické fasádní okno je o něco horší, protože slunce svítí v našich zeměpisných šířkách šikmo pod úhlem zatímco střešní okno je postaveno vůči slunci jako zdroji světla takřka kolmo.(dle sklonu střechy a roční době) Nicméně vzhled střechy a tím celého domu je umocněn právě vikýřem, a tak nejčastějším důvodem pro střešní okna bývá finanční náročnost tohoto řešení. Zajímavý je i názor odborníka:

Dobrý den ,
nad tepelnou izolací by měla být vždy větraná mezera , to jest nasávací otvory u okapu a odváděcí v místě napojení na sedlovou střechu (např. pomocí větracích tvarovek ).

Z hlediska osvětlení je vždy vhodnější střešní okno než vikýř (při stejné ploše zasklení ). Parozábranu bych doporučil Isover Vario Km.Pokud chcete nějaké obrázky , tak bych Vám doporučil se podívat na obr. ve středu našeho katalogu kde jsou příklady některých skladeb šikmých střech.
Karel Sedláček.

Ať už si vyberete vikýř nebo střešní okna je vždy důležité aby řemeslné provedení bylo pečlivé a Vaše investice byla k dlouhodobé spokojenosti.